Skoro se mi ani nechce věřit, že uběhl téměř rok od mého posledního příspěvku na blogu. Věřte, nebo ne, ale fackuji se za to každý den. Nejen proto, že mám stále o čem psát, ale také kvůli Vám, obdržel jsem pár pochvalných mailů většinou zkombinovaných s dotazem, kdy zase něco napíšu (na což odpovídám ultimátní odpovědí „časem“). Pozítří mě čeká zkouška z matematické analýzy, pět dní na to z matematické logiky a týden na to z programování a algoritmizace. A prostě se potřebuji nějak vypsat, nervy mě přemohly.

Začal bych asi opětovným upgradem počítače. Naposledy jsem psal o nové grafické kartě Radeon HD4670. Well, tu teď nahradila GeForce GTX460 Hawk Talon Attack od MSI (Radeon už zřejmě nikdy, o tom ale až někdy příště). Desku jsem upgradoval z ASUS P5B na ASUS P5Q-Deluxe (ASUS už zřejmě navždy, o tom ale nikoliv příště, není moc co říci, prostě jsem spokojený) a procesor z Pentia D 920 na Core 2 Duo E8400. Také jsem vyházel všech svých pět harddisků (v celkové velikosti cca 1,1 TB) a nahradil je jedním 2 TB harddiskem od Western Digital. Je to krásný pocit, když mi najednou nevibruje celý stůl. Wow, to jsou upgrady za poslední dva roky a na blogu ani zmínka? Shame on me. A abych nezapomněl, pořídil jsem si z druhé ruky poměrně hezký kousek – PlayStation 2 s cca 40 hrama. Awesome.

(MSI N460GTX Hawk Talon Attack, klikity klik pro zvětšení)

Milovníky přírody určitě potěším tím, že jsem si v mezičase také pořídil na stůl kytku. Jedná se o lopatkovec a říká se, že mu dělá dobře, když je v blízkosti počítače (to máme společné). Co je na tom pravdy netuším, faktem nicméně je, že od té doby, co jsem si jej pořídil (listopad 2010), vyrostl do dvojnásobné výšky. Milovníci přírody taktéž určitě zaplesají, že se lopatkovec nedá sežrat ani vyhulit, takže je u mě v relativním bezpečí.

(Na prvních dvou fotkách lopatkovec první den – foceno pro jakési zahradnické fórum, kde jsem se snažil vypátrat, co je ta kytka vlastně zač, na poslední fotce je lopatkovec v době psaní článku. Karcinogenní prach vyfukovaný větráky z mého PC mu zcela očividně neškodí, ba právě naopak.)

A co tak nějak v posledních měsících hrávám? Úplně nejčastěji Killing Floor, aktuálně tam mám přes 61 hodin herního času. Občas si pustím Battlefield: Bad Company 2, ale u toho vydržím maximálně dvacet třicet minut na jedno sezení. Dneska jsem zkoušel po dlouhé době Red Orchestra. Zpočátku mě mrzelo, že se mi povedlo najít jen jeden server, kde bylo víc než 10 hráčů, po 2 killech a cca 20 smrtích jsem ale celou hru naštvaně vypnul a usoudil, že bez dlouhodobých zkušeností nemá moc smysl proti encore hráčům něco zkoušet. V zájmu udržení si nízkého tlaku. Taktéž mě zaujala sympatická GTAčková řež Just Cause 2, oproti prvnímu dílu je znát velký pokrok. Srovnávat JC se sérií GTA (což už jsem párkrát zahlédl) je nicméně pitomost, série mají společný prakticky jen freeformový základ.

Také jsem se snažil získat všechny achievementy ve hře Puzzler World, která nabízí přesně to, co byste od ní už podle názvu očekávali. Po 5 hodinách hraní mi zbývá jeden, takže easy peasy. Jen škoda, že všechny jsou grindovací (dokonči desetkrát osmisměrku, desetkrát křížovku, desetkrát sudoku, atd.), pokud umíte používat Google, není třeba skoro žádný logický skill. Taktéž jsem rozehrál HD verze Serious Sama. Musím smeknout, čekal jsem, že se bude jednat zkrátka jen o grafický remake, autoři ale přidali i nové tajné lokace, pár nových levelů a dokonce i na multiplayeru člověk většinou najde pár serverů. Alespoň o Vánocích, od té doby jsem SS nespustil, ehm. Věčný problém, když máte hodně her (můj Steam účet nyní čítá rovných 299 titulů).

To bude zatím z mé strany vše. Máte-li něco na srdci, nestyďte se napsat komentář, ocením každý alespoň trochu rozumný. A držte mi palce u zkoušek.

EDIT: Teď jsem updatoval svou sto padesát tři let starou verzi WordPressu. Uživatelské sekce se to zřejmě nijak nedotkne, mně se nicméně značně zpříjemní přidávání článku (což doposud bylo vcelku pain in the arse).