Na první pohled na mě plošinovka Trine působila jako průměrná arkáda, kterých se všude kolem povalují tuny. Nikdo by se nemohl trefit více vedle! Titul mě naprosto pohltil a následně vyplivl zpět do reality až po takřka deseti hodinách, které utekly jako voda!

Přitom k tomu, aby mě Trine přesvědčil o svých kvalitách, stačilo jen přečíst si prvních pár řádku z vtipně podaného příběhu, který jako by z oka vypadl Zeměploše Terryho Pratchetta. Máme zde tři hlavní hrdiny – Zlodějku s lukem a harpunou, jež se „přilepí“ na cokoliv dřevěného, Rytíře (velmi silně připomínajícího Karotku Rudykopalssona – prakticky žádný mozek, ale velmi silné ctění zákonů) s mečem a štítem a tak trochu neschopného Čaroděje ve stylu „mága“ Mrakoplaše. Sice umí vyčarovat pár velmi užitečných pomůcek, bohužel se ale nikdy nenaučil kouzlo Fireball, a tak je na toto téma velice citlivý (i přestože, nebo spíše právě proto tvrdí, že Ohnivé koule jsou absolutně k ničemu). Zajímavým ulehčením a současným zlepšením hratelnosti je fakt, že všechny postavy de facto sídlí v jednom těle a pro jejich přepínání slouží číslice na klávesnici.

To s sebou nese jedno velké, významné plus. Trine je logickou plošinovkou, čiliže v každé úrovni se musíte dostat od dveří, které se nedají otevřít až ke dveřím, které se pro změnu nedají zavřít (jinými slovy, dostat se ze začátku do konce) a v mezičase splnit pár logických hádanek. Nejedná se však o nic přehnaně složitého, většinou jde o použití levitace na beranidlo, kterým prorazíte stěnu, vytvoření mostu, po němž přejdete lávu atp. Výborné však je, že doslova každou z těchto hádanek lze vyřešit několika způsoby. Potřebujete se dostat přes kyselinový potok? Můžete přejít po neustále se otáčejících dřevěných plošinkách s rizikem, že do kyseliny spadnete. Nebo můžete využít Zlodějčinu harpunu a pod plošinkama prosvištět ve vzduchu, co když si ale v jezírku vykoupete nohy? A nebo úplně jinak, zkuste Čarodějem vytvořit nějaký objekt, s ním plošinky zaseknout a pak po nich bez problému přejít. A takto bych mohl pokračovat dále.

Vrátím se ještě k příběhu, ne že by byl pro hraní úplně podstatný, ale je prima ho znát. (Perlička: Po mé debatě s project managerem a producentem týmu Frozenbyte vyšlo najevo, že Zeměplochu nikdy nečetl a teprve po sepsání celého příběhu a věcí kolem jako charakteristiky postav atd. se podíval na film Barva kouzel. Podoba s knižním světem pana Pratchetta ho natolik kopla do očí, že musel příběh od základů upravit. :-)) Kdysi spokojené a prosperující království ovládli nemrtví. Máme zde tři výše popsané hrdiny, Čaroděje k nám přivedl spíše strach ze smrti než cokoliv jiného, Zlodějku drahocenný artefakt a Rytíře snaha artefakt ochránit a Zlodějku dopadnout.

Kdyby jen tušili, že artefakt je ve skutečnosti magickým předmětem, který je všechny umístí do jednoho těla, jistě by si to rozmysleli a každý šel jinou cestou, protože zatímco Zlodějka chce od dvou kumpánů především utéci (pokud možno s nějaký tím zlatem), Rytíř zachránit království a Čaroděj jednoduše zachránit svou vlastní kůži, všichni musí chtě nechtě spolupracovat. Ve hře samotné se tak hráč dostává do kuriózních situací, kdy jednotlivé „duše“ postav svými specifickými způsoby komentují aktuální dění, je ale velká škoda, že právě tohoto autoři nevyužili více, komické (v dobrém slova smyslu) fantasy prostředí k tomu přímo vybízí. Alespoň autoři využili rozmanitost fantasy, v několika hodinách trvající zábavě navštívíte slévárnu oceli, magický les, krystalické jeskyně, ale i kobky, hrad a mnohé další lokace.

A jak se to vše hraje? Naprosto úžasně, vážení. Prakticky po celou dobu budete řešit logické hádanky, mlátit po hlavě nemrtvé, hrát si s propracovanou fyzikou, díky harpuně létat ladně ve vzduchu a tak dále. Ovládání je veskrze jednoduché, čtyři klávesy slouží pro pohyb do všech stran a myš pro útočení a používání skillů. Zajímavě je vyřešeno Čarodějovo vytváření předmětů, kdy myší kreslíte ve vzduchu požadované tvary. Sice ne vždy poslouchá příliš na slovo (a tak se mi  mnohokrát stalo, že místo vytvoření ve vzduchu levitující plošinky jsem si na hlavu pustil pět kovových beden po sobě), ale rozhodně přináší čerstvý vzduch. Máme zde i RPG prvky, takže nechybí zlepšování jednotlivých schopností, hledání dobře skrytých věciček a taktéž hledání lahviček se zkušenostmi. V každém levelu se jich nachází kolem 25, přičemž některé bývají ukryty na těžce dostupných a (nebo) viditelných místech. Vlastníte-li Trine na Steamu, budete navíc za nalezení všech lahviček odměněni hromadou achievementů.

Aniž bych chtěl autorům jakkoliv nadržovat a aniž by mi v přílohách mailů posílali PDFka s penězi, musím říci, že Trine je rozhodně jeden z nejlepších indie titulů, jaké jsem měl tu čest za svůj život vyzkoušet. Máte-li na účtě přebytečných dvacet euro a nevíte, co s nimi, rozhodně koupí nešlápnete vedle. Jakékoliv drobné chybičky (nevyužitý koncept rozhovorů tolik charakterově odlišných postav, nepříliš poslušné vytváření předmětů myšovými gesty…) jsou mnohokrát přebity naprosto perfektně vyváženou a dechberoucí hratelností. Nepamatuji se, kdy naposledy bych začal nějaký titul bezprostředně po dokončení hrát znovu od začátku. Toto je má poslední věta a zároveň verdikt.

Hodnocení: 8/10
Výrobce: Frozenbyte
Koupě: Steam (19,99€ – cca 510 Kč), Direct2Drive (£16,95 – cca 490 Kč), GamersGate(19,95€), Impulse Driven (353,30 Kč; cena ke dni 13. 12. 2009)

Trine je taktéž k dispozici ke koupi na síti PlayStation Network!