V probíhající jarní padesátiprocentní slevě společnosti Strategy First na Steamu jsem zakoupil za dvě a půl eura zdánlivě šedou a ničím nevynikající akční hru s názvem Alien Shooter: Vengeance. Matně jsem si vzpomínal, že jsem její první díl kdysi hrál a tuším, že jsem se snad i bavil. A podle názvu článku již pravděpodobně tušíte, jak u mě díl druhý dopadl.

Alien Shooter se řadí mezi ty tituly, jejichž hlavním konceptem je „jdi a zabij co nejvíc emzáků“. To ale nemusí nutně znamenat, že se jedná o špatný počin, zde právě naopak. Hra vás staví do role žoldáka, který je vyslán do záhadné podzemní laboratoře, v níž se udál jakýsi masakr; nakrátko poté zjistíte, že v komplexu řádí horda vetřelců, tudíž se až do konce hry vaším cílem stane jejich exterminace. Příběh je popravdě řečeno asi nejslabší stránkou hry. Ovšem pozor, na konci přijde nečekaný a srdcervoucí zvrat (spoiler)!

Odhlédneme-li však od příběhu, zůstává nám v rukou čistá a frenetická střílečka, v níž během několika vteřin pokryjete každý čtverečný centimetr podlah životodárnou tekutinou a nábojnicemi. Na počátku skoro každé z celkem patnácti ne moc dlouhých misí si za utržené peníze koupíte zbraně, náboje, biochipy, atp. Postupně se u všech položek pozastavím, nejprve tedy zbraně – celkem jich je pět druhů: pistole, brokovnice, samopaly, bumtřesk kvéry a energetické zbraně. Bohužel jsou neuvěřitelně nevyvážené, a tak zhruba v polovině kampaně (tedy po asi hodině a půl hraní) zjistíte, že se zkrátka nevyplatí cpát bodíky při postupu na další úroveň jinam, než do jediné konkrétní kategorie, kterou však, abych případným hráčům nezkazil zážitek, nebudu prozrazovat.

Náboje asi netřeba vysvětlovat, popíšu místo nich raději ono postupování na další úrovně. Pakliže jste hráli Diablo či jiný podobný titul, zdejší levelování vás absolutně ničím nepřekvapí. Originality by se zde iontovým dělem nedostřílel, alespoň ale znavený hráč nemusí dlouho zkoumat, co zajišťuje co. Kapitolou samou pro sebe jsou pak biochipy, k jejichž užívání je nicméně třeba vysoká dávka inteligence (ne vaší, inteligence herní postavy), pakliže si chcete nechat poradit od člověka, co porazil závěrečného bosse na střední obtížnost, aniž by mu boss i se všemi jeho (těsně před koncem mrtvými) poskoky ubral byť jen čtvrtinu životů, zvyšte si inteligenci na 25 a dále do ní neinvestujte. Na této úrovni pak totiž můžete využít biochipu, který inteligenci zvyšuje o několik desítek bodů, čímž zpřístupní celý zbytek mozkového vybavení obsaženého ve hře.

Přepokládám, že většina čtenářů se již podívala alespoň na jeden screenshot. Pakliže jste při pohledu ucukli a podivili se, že Alien Shooter nevypadá vůbec jako hra pro děti, máte pravdu. Alien Shooter je hodnocený 17+, a to zejména kvůli řádné dávce brutality. Máte-li proto chuť si vybít vztek, tato hra je tím pravým ořechovým. Neustále všude teče krev, lítají kusy těl a vnitřností, pořád něco vybuchuje, roztéká se… na své si zkrátka přijdou všichni milovníci jatek. Za zmínku také stojí fakt, že v každé misi zabijete rovnou několik tisíc vetřelců. Tu a tam navíc máte možnost předvést své umění jako řidič plně ovladatelných vozidel, pod vaše prsty se v jedné úrovni dostane dokonce i tank, a věřte mi, teprve pak nastává to pravé maso!

Hlavními nedostatky hry se ve finále stávají její krátkost, příběh a opravdu znatelná nevybalancovanost zbraní. Onen zbrojní problém je nicméně skutečným zádrhelem, díky němu se zhruba čtyři pětiny dostupných bouchaček stávají naprosto zbytečnými a nevyužitelnými. Krátkost do jisté míry vynahrazuje Survival mód, v němž musíte zůstat naživu jak jen to jde dlouho, s ním se také dá alespoň na hodinku vyhrát. Přítomnost on-line listiny nejlepších výsledků (která ovšem poněkud lamersky místo zobrazování ve hře samotné otevírá internetový prohlížeč) je pak už jen třešničkou po dokončení celé hry.

Musím říci, že jsem od hry za necelé tři eura opravdu nečekal, že by mě dokázala takto zabavit. Trošku stydlivě přiznám, že jsem u ní strávil za jediný den, co ji mám v účtu, šest hodin čistého času, pakliže jsem dobře počítal, vychází to asi dvanáct korun na hodinu zábavy. A to se setsakramentsky vyplatí! Pakliže disponujete platební kartou, Steam účtem a chutí pobít pár desítek tisíc odporných vetřelců tunou zbraní, nemůžete koupí titulu Alien Shooter udělat chybu. Existují sice hráči, kteří na dotaz, jak se jim Alien Shooter: Vengeance líbil, odpověděli „meh“, já jsem však nadmíru spokojen a utracených peněz ani v nejmenším nelituji.