Ač jsem si nové vydání časopisu Score koupil převážně kvůli třetímu Poslovi smrti, mnou a přítelkyní toliko oblíbené sérii, popravdě jsem se těšil i na historickou střílečku Darkest of Days. Tedy, historickou spíše v uvozovkách, jakožto bojovník za kontinualitu se podíváte i do budoucnosti. Více v recenzi.

FPS Darkest of Days už podle popisu slibovala nevšední zážitek. Kdesi v budoucnosti bylo vynalezeno cestování do minulosti, čehož se hojně pro vědecké účely začalo využívat. Jenže. Motýlí efekt nám říká, že i něco tak bezvýznamného jako rozvíření vzduchu motýlími křídly dokáže vyvolat tornádo na druhé straně planety, a ani cestování do minulosti se neobešlo bez problémů. Kromě toho, že se ztratil Otec času, tedy vědec stojící v čele korporace cestující do minulosti, bylo detekováno narušení časové linie, a to rovnou na několika místech. Specificky v americké válce Severu proti Jihu a v první světové válce. Nu, agente, zabal do baťůžku flintu, teleport a zachraň, co se dá.

Ale od začátku. Hra vás do děje vykopne ještě v indiánských válkách pod velením generála Custera. Jak známe z dějepisu (Wikipedie), jediný, kdo na straně bělochů bitvu přežil, byl kůň jménem Komanč. Stejný osud, který potkal stovky bojovníků, by byl býval potkal i vás, nebýt agenta z budoucnosti, který vás včas odtáhl časovou trhlinou pryč. Vysvětleno je vám to tak, že jste stejně v historických análech zapsáni jako MIA (Missing in Action), takže nevadí, že se takto „ztratíte“ (podle pravidla když můžu, tak proč ne). A přes krátký bojový výcvik rovnou do akce! Úkolem je zachránit dvě osoby (jedna z americké války, druhá z války světové), které se nacházejí úplně někde jinde, než kde je původně historie měla. A přitom by bylo fajn najít Časového fotříka.

  

Vše by doposud bylo fajn. Různé historické etapy, v každé věrně zpracované zbraně… A to je prvním kamenem úrazu. Boj, v němž zbraň déle nabíjíte než používáte (mušketa), je sice dobově věrný, ale nepříliš zábavný. Sekundární zbraň, která je na dálku téměř k ničemu, nic nezachraňuje. Pak zase nastane situace, kdy není nazbyt a velení vám poskytne zbraně budoucnosti… A všechny to nechává absolutně chladnými! Člověk by čekal, že se někdo alespoň podiví, když voják v první světové válce zahodí pušku a vytáhne raketomet s kadencí samopalu. Jsou to tyto malé detaily, které hru neuvěřitelným způsobem sráží, že jí pak nevěříte vlastně nic. V každém levelu se pohybujete po rozlehlých lesích a loukách, což navozuje příjemný pocit nelinearity. A najednou začnete narážet do neviditelných zdí. Jiná situace – sedíte u děla u řeky a na protějším břehu vidíte dobrých třicet nepřátelských vojáků. Pošlete mezi ně kouli a najednou jich polovina přímo před vašima očima doslova zmizí. Pak zas vidíte, jak se jinde vojáci ze vzduchu materializují. WTF? Hráče vcelku demotivuje střílení nepřátel, když ví, že si program během vteřinky vytvoří novou četu, a to ještě tak okatě, že tím vlastně říká: „Naser si!“ A to ani nemusíte nikam zacházet, toto vše se děje na hlavní cestě, kterou vám hra nalajnuje.

Poněkud uměle pak také působí koncept důležitých osob, které nesmí zemřít. Poznáte je tak, že modře světélkují, a eliminovat je musíte buďto střelbou do končetin, nebo jakýmisi koulemi, které je omráčí. A já se ptám – proč nevadí, když je zabije kdokoliv jiný, ale mně za to hra vynadá? To je prostě další věc, se kterou se Darkest of Days vytáhne, jen aby byla hned zas pohřbena. Vývojáři si také odstřihli takřka půlku trhu, když do hry dali PhysX, který nelze vypnout. Proč? Protože ovládá takřka vše – ragdollem počínaje, různými drobnými částicemi létajícími po obrazovce konče. Mezi námi, není to vůbec nic, co by nezvládl na kost ořezaná free verze Havoku (je-li nějaká). Každopádně, pokud máte grafickou kartu od ATi, klidně nejnovější a nejdražší model, Darkest of Days si na více než 2 snímky za sekundu nezahrajete. Škoda.

   

Úplně mě netěší, že má recenze zatím zní takto negativně. Nechápejte mě špatně, i přes jistou repetičnost, která se po cca půlce času dostavila, jsem se bavil a příjemně si zpestřil dvě odpoledne. Některé z potyček, například když kráčíte se stovkou spolubojovníků z Unie skrz kukuřičné pole na jistou smrt proti přesile vojska Konfederace, jsou skutečně luxusní. Situace, kdy jsem musel zkomplikovat cestu svému minulému já v ruské uniformě, aby mohla německá armáda v souladu s historií zvítězit v bitvě, byla taktéž vynikající. A to už vůbec nemluvím o krátké exkurzi do druhé světové války, konkrétně do německého koncentračního tábora, z něhož musíte osvobodit další historicky podstatnou osobnost! A já si tak říkám, proč nemohla takto vypadat hra celá. V tomto stavu působí trochu jako schizofrenní chlapec, který se s vámi v jednu chvíli směje dobrému fóru a vzápětí vám jednu vrazí. I přesto ale, pokud si nové Score koupíte a budete mít pár volných chvil, určitě dejte Darkest of Days šanci.

Hodnocení: 6/10

Obrázky přejaty ze serveru GameSpot.com.